Roland

Jsme ve městech svobodnější?

V dřívějších dobách se začali všichni hrnout do měst, protože tam najednou získali víc svobody než měli na vesnicích. Na začátku industrializace tam našli hlavně snadno práci. Jakmile začali být ale víc mobilnější, hned to lidi táhlo z města pryč zase zpátky na venkov.

Hrdý Roland, městský symbol svobody a spravedlnosti za tu dobu zvětral.

Nyní se vítr znovu obrací. Byty jsou ve městech sice drahé, provoz hlučný, ovzduší špatné. Za to však lákají komunikační sítě, sociální život, multikulturní kreativita, dokonalá infrastruktura a pravidelné zásobování.

A tady ho máme, trend k reurbanizaci a renesanci měst. Těmto procesům napomáhají hlavně určité životní styly mladších lidé žijících budˇ sami nebo v bytových komunitách, bezdětných párů a částečně i mladých rodin. Kromě toho, že se jim líbí životospráva s flexibilním využitím prostoru a centrálnost místa bydliště, baví je i měnit demografickou kompozici jádra měst.

Tak se přitom mění i struktura městských obyvatel. Na základě dotazníků uvedlo ve dvou centrálních čvrtích v Lipsku v roce 2003 pouhých 10 procent ze všech tázaných komunit jako hlavní důvod pro „společnou domácnost“ společné hospodaření, tedy rozdělit si všechny výdaje mezi sebe. 30 procent žijících v komunitách naproti tomu uvedlo, že si u nich každý člen hospodaří sám. Jejich důvodem byl spíš individualismus, sociální kontakt nebo vzájemná pomoc. V komunitě se dělí většinou jenom vysoké nájemné a bytové náklady. Zajímavé je, že se ještě před lety vycházelo z toho, že se jedná o domácnosti s nejméně třemi osobami. Z aktuální studie v Lipsku ovšem vyplývá, že spolu bydlí 40 procent bytových komunit pouze ve dvou.

Měšťák je tedy mladší, sociálně angažovaný a otevřený pro experimenty. Není to tedy zas tak špatné, jak to na první pohled vypadá.

4 roky ago

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *