Braniborská brána

Tato brána je dnes nejdůležitějším symbolem svobody a jednoty Německa. Až do jeho sjednocení určovala bezprostředně hranici mezi východním a západním Berlínem a za studené války tak i hranici mezi Varšavským paktem a NATO, západem a východem.

Postavená byla v roce 1791 jako symbol míru po Amsterdamském povstání proti Willemu V von Oranien, které bylo za pomoci Pruska ukončeno bez války. Zhotovení navrhlé Quadrigy Johannem Gottfriedem Schadow se protáhlo do roku 1793, toho času bylo už Prusko ve válce s Francií. Že si vzal Napoleon po dobytí Berlína 1806 Quadrigu s sebou, aby se pomstil za rok 1787, kdy prohrál boj, a tak ztratil vliv na nizozemskou republiku, se zdá být srozumitelné. Dobře věděl, jaký má Braniborská brána význam.

V kulturní paměti Němců hraje tato brána teprve od loupeže Quadrigy a jejího vrácení roku 1814 významnou roli. Se vznikajícím liberálním nacionalismem dostala po Napoleónském období svůj první symbol, s kterým byly později spojené pak ostatní důležité události 19. a 20. století. Pozdní Říše a nacismus udělaly z Braniborské brány bránu vítězství a zavrhly tak její mírový symbol. Druhá světová válka skončila pro Braniborskou bránu vztyčením sovětské vlajky.

Dnes si jí uvědomujeme hlavně jako národní symbol spojení Německa. Průchod touto branou znamená politický rituál, spojení Německa a přiznání se k německé demokracii.

4 roky ago

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.