Stovky let vandrují po světě a pohled na ně je všem důvěrně známý i dnes.

„Ještě z dob chatrčí a chrámů, kdy se stavělo podle jediného plánu a ten se řídil jenom podle zkušeností. Vydat se za nimi do světa a poznat jak se staví katedrály. Dodnes v tom pokračuji: toulám se jako cechovní tovaryš po širém světě bez cizí pomoci v tajných službách řemesel.“

S podivným ranečkem, zvaným „Charlie“, se zvláštně vyřeranou holí a v nápadném obleku ho potkáme dnes už jen zřídka. Měli jsme veliké štěstí, že jich sedělo v jedné zahradní pivnici namístě 6. Než jsme však tovaryše o našem projektu přesvědčili a než se od nás nechali konečně vyfotit, nám za to trvalo o to déle. Nakonec jsme si chtěli „udělat obrázek“ o tajné a „uzavřené společnosti“.

Když jsme si získali jejich důvěru, dozvěděli jsme se od nich spoustu zajímavých věcí. Například, že k celému obleku patří černé kalhoty do zvonu, vesta s 8 knoflíky a jeden žaket se 6 knoflíky, bílá košile, černý klobouk s širokou krempou a jedna náušnice. Že v tomto ustrojení zůstane cechovní řemeslník nejméně dva roky a jeden den na cestách a během svého vandrování se nesmí přiblížit víc než 50 km ke svému bydlišti. Po tuto dobu se paradoxně nazývá cizinec „Fremder“. Ještě předtím než se ale vydá do světa na zkušenou, musí obstát u řemeslnických zkoušek a splňovat následující podmínky – musí být svobodný, bezdětný, bez dluhů a mladší třiceti let. Někdy musí vstoupit i do odborů a mít čistý rejstřík. Tedy věda sama o sobě.

Možná právě proto byl v roce 2015 zařazen cechovní tovaryš do seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO.